Občanská katastrofická strana – OKS

VEDENÍ STRANY

 

Josif Vissarionovič Dušín

 

 

Narozen 15.6.1919 v Konkubinsku.

1921 - odsunut s rodiči do Československa.

1925-1935 – získal základní vzdělání, z toho první třídu dvakrát, druhou třídu třikrát, třetí třídu pětkrát a od dalších ročníků byl pro svoji urychlenou inteligenci oproštěn.

1939 – vstoupil omylem do NSDAP.

1940 – vystoupil z NSDAP poté, co zjistil, že nemůže kandidovat na führera.

1943 – na protest proti okupaci vyloupil pobočku Živnobanky a byl uvězněn.

1945 – odmítl osvobození imperialistickými americkými vojáky a rozhodl se vyčkat na Rudou armádu.

1956 – Rudá armáda konečně dorazila v rámci exkurze po východní Evropě.

1961 – vyjádřil veřejně podporu Berijovi. O hodinu později podporu odvolal, neboť zjistil, že zřejmě četl staré noviny.

1965 – pokusil se o dráhu zpěváka big beatu, ale v uměleckém rozletu byl zbržděn vrozenou němotou.

1968 – podpořil vstup sovětských vojsk, neboť se domníval, že mu jdou vrátit hodinky odcizené roku 1956.

1970 – na protest proti politice KSČ odmítl do této strany vstoupit a pokusil se emigrovat na západ. Následkem nedokonalého označení vlaků na nádraží Praha-Libeň byl zadržen nedaleko Bardejova.

1977 – pokusil se podepsat nejprve Chartu 77 a poté Antichartu, ale byl oběma stranami zděšeně odmítnut.

1978 – založil Chartu 78 a vyhlásil její politický program. Byl zatčen a odsouzen na 8 let nepodmíněného odnětí svobody, neboť po přečtení Charty 78 se dva příslušníci StB utloukli smíchy o stůl.

1984 – v mírovské věznici založil Občanské fórum, ale nebyl se svou vizionářskou myšlenkou pochopen.

1986 – propuštěn z Mírova pro špatné chování.

1988 – zaměstnán jako hlídač veřejných toalet. Vlastní aktivitou vykopal pod mísami hluboké jámy a získal tak řadu zajímavých kontaktů na osoby, kterým v kritické chvíli podal pomocnou ruku.

1989 – zúčastnil se demonstrace konané 16.11.1989 nedaleko Boubína. Přečetl své politické požadavky, ale od přítomných zajíců a jezevce se nedočkal žádné podpory. Později se ukázalo, že zvířata neovládala znakovou řeč.

1992 – veřejně se prohlásil za apolitického politika a byl zatčen pro nepovolené imitování Václava Havla.

1994 – vstoupil do ODS v Brně. Po 10 minutách byl odzbrojen a z pobočky strany vyveden zpět na ulici.

2001 – spoluzaložil OKS. Na Ustavujícím sjezdu zaujal svým pětihodinovým vystoupením na téma Úspěchy současné vlády, kdy důsledně využil svého handicapu a po celou dobu nepromluvil.

2002 – č.1 na kandidátce OKS.

J.V.Dušín je ženatý a má 7 nevlastních dětí.

Mezi jeho záliby patří hra se slabikářem, rovněž se dobře učí, hraje na klavír a rád cvičí.

 

Gustav Speedfooter

 Narozen 31.10.1944 v Majdanku.

1945 – rodiče využili dřívější iluzionistické praxe a těsně před příchodem Rudé armády stihli sebe i syna převléct z uniformy do vězeňského oděvu.

1951 – odmítl nabídku studijního pobytu ve Zvláštní škole.

1973 – dokončil základní vzdělání.

1974 – odsouzen pro utýrání 14 soukromých učitelů na 2 roky podmíněně. Jak se při revizi procesu ukázalo, prokurátorem byl jeho dlouholetý spolužák.

1979 – při zájezdu do Jugoslávie se pokusil o emigraci. Po dvoutýdenní plavbě na amatérsky zhotoveném voru přistál na bulharském pobřeží.

1980 – začal pracovat jako horník v Karviné.

1982 – při náhodné kontrole byl přistižen, jak si v porubu při svíčce čte protikomunistické materiály, a byl zatčen.

1983 – zaměstnán jako řidič kamionu ČSAD.

1986 – po  osmnácté nezaviněné havárii propuštěn a zaměstnán v n.p.Tatra Kopřivnice jako zvyšovač odbytu.

1989 – zúčastnil se demonstrace 24.11. a byl následně v restauraci U sudu surově zbit dvěma příslušníky VB v invalidním důchodu.

1991 – odmítl nabídku Viktora Koženého na založení společné firmy, neboť privatizaci považoval za ztrátu peněz¨.

1994 – založil společnost Sudana s.r.o. zabývající se důsledným dopíjením zbytků ze sudů.

1996 – společnost Sudana zkrachovala následkem hospitalizace majitele a zároveň jediného zaměstnance.

1997 – po úspěšné transplantaci jater odchází do předčasného důchodu.

1998 – vstupuje do strany Důchodci za životní jistoty, odkud po měsíci odchází, neboť jaterní dieta přísně zakazuje  konzumovat hmyz.

2001 – spoluzakládá OKS a stává se 1.místopředsedou strany.

G.Speedfooter je rozvedený a bezdětný.

Hraje na klavír a rád cvičí.

 

 

Klement Červenáček

 

 

 

Narozen 4.8.1933 v Fernetinsku (okres Užhorod).

1938 – spolu s rodiči prohlášen za Čehúna a odsunut do Prahy.

1944 – opouští rodinu a přidává se k odbojovému hnutí.

1945 – poté, co odbojové hnutí pokračuje v odboji i po 9.květnu 1945, zjišťuje, že Werwolf zřejmě nebojuje na správné straně.

1948 – na podporu KSČ se přestává učit.

1949 – na podporu KSČ začíná kouřit.

1950 – na podporu KSČ začíná konzumovat alkohol.

1950-1968 – za všech sil podporuje KSČ.

1968 – na radu obvodního lékaře omezuje podporu KSČ.

1970 – veřejně označuje obvodního lékaře za kontrarevolucionáře a obnovuje plnou podporu KSČ.

1975 – vyznamenán Řádem práce za aktivitu při podpoře KSČ a lihovarnického průmyslu.

1984 – při lékařské kontrole zjišťuje, že při intenzivní podpoře KSČ zapomněl i své jméno.

1992 – po razantním zvýšení cen alkoholu přestává podporovat KSČ.

1994 – hledá, koho podporovat.

2001 – při Ustavujícím sjezdu OKS je nalezen pod stolem a zvolen Hlavním podporovatelem a nástěnkářem strany.

K.Červenáček se domnívá, že by měl být svobodný, o počtu dětí nemá v úmyslu spekulovat.

Rád cvičí.

 

 

Vasil Metelka

 

 

Narozen 28.2.1948 v Korytnici.

1954 – přestěhoval se s rodiči do Prahy, aby byl blíže otci bydlícímu t.č. na Ruzyni.

1960 – napsal první básnickou sbírku „Jehla a nit“. Dílo vzbudilo pobouření díky svému syrovému surrealismu.

1962 – napsal román „Jehla, nit a otevřená zlomenina“.

1964 – vyloučen z hornického učiliště za básnickou sbírku „Zavalená láska“

1966 – vyloučen z kominického učiliště a zatčen za sci-fi román „Koministický manifest“

1968 – rehabilitován a přijat za čestného člena obrozující se KSČ.

1970 – vyloučen z KSČ za předchozí román a nově vydanou sbírku homosexuálních veršů „Něžně Brežněv“

1974 – vydává dětskou knihu „Kdo oštrougal mrkvičku?“ Zatčen a odsouzen na 5 let.

1977 – ve věznici vydává samizdatovou autobiografii posledních tří let pod názvem „Zápisky z teplého domu.“

1979 – pro dobré chování mu je doporučeno prodloužení pobytu o dalších 5 let.

1981 – předčítá vězňům svůj nový román „Kladivo na důchodce“.

1983 – sériový vrah důchodců na VB vypovídá, kde našel inspiraci.

1984 – propuštěn z věznice se zákazem psaní dalších románů.

1985 – začíná zpívat, aby svá poselství sdělil jinou cestou.

1986 – po protestní petici Svazu sluchově postižených mu je zakázáno zpívat a povoleno psát.

1988 – vydává román „Do roka a do dne“

1990 – vydává román „Vždyť jsem to říkal“

1994 – vydává román „Kdybych radši držel zobák“

1999 – vydává výběr futuristických básní pod názvem „Ústava České republiky.“ Na nátlak státních úřadů mění název na „Sbírka zákonů“ a posléze na „Mein Kampf“. Následně je celé vydání zabaveno policií.

2000 – vydává knihu „Jízdní řád ČD 2000-2001“. Kniha získává ocenění za nejlepší literární dílo v kategorii „Socialistický realismus“.

2001 – spoluzakládá OKS.

2002 – vydává Stanovy OKS.

V.Metelka je rozvedený, bezdětný, bezprizorný a beznadějný.

Je optimistický a nerad cvičí.

 

 

Vladimir Iljič Bohouš

 

Narozen 15.4.1931 jako Vladimir Iljič Dlouhobidlov ve Foglarovsku (dnes Nižnyj Dlouhobidlovsk).

1933 – jako první slova řekl „socialistická revoluce“.

1934 – propuštěn z nemocnice po vyléčení zranění způsobených otcovým výpraskem z loňského roku.

1937 – přistižen učiteli, jak si nechává spolužáky říkat „Stalin“.

1938 - propuštěn z nemocnice po vyléčení zranění způsobených otcovým výpraskem z loňského roku.

1941 – napsal slohovou práci „Proč chci být komunistou“.

1942 - propuštěn z nemocnice po vyléčení zranění způsobených otcovým výpraskem z loňského roku.

1945 – vstoupil do Komsomolu.

1946 – otec propuštěn z nemocnice po vyléčení zranění způsobených synovým výpraskem z loňského roku.

1947 – rodina se přestěhovala do Československa, aby uchránila syna od dalšího vlivu komunistické ideologie.

1948 – vstupuje do KSČ.

1949 – otec odsouzen na doživotí.

1955 – přistižen sousedy, že se nechává od manželky oslovovat „Nikita Chruščov“.

1959 – rehabilituje svého otce.

1960 - propuštěn z nemocnice po vyléčení zranění způsobených otcovým výpraskem z loňského roku.

1961 – při dovolené v Madaganu se záhadně ztrácí jeho otec.

1966 – vystoupil na podporu KGB.

1967 – odsouzen za prozrazení existence KGB.

1969 – podmínečně propuštěn.

1970-1989 – zaměstnán ve státních službách.

1990 – na své zahradě našel 50 kg popele vzniklého spalováním neznámých dokumentů.

1991 – negativně lustrován.

1992 – osobní strážce prezidenta Václava Havla.

1994 – omylem před nástupem do zaměstnání neodložil francouzské hole. Okamžitě propuštěn.

1995 – pozitivně lustrován.

1996 – osobní strážce Vladimíra Mečiara.

1999 – odchod do starobního důchodu.

2000 – vydává autobiografii „Jak jsem se stal alienem“.

2001 – spoluzakládá OKS a stává se 2.místopředsedou.

V.I.Bohouš je potřetí ženatý, má čtrnáct dětí a 32 vnuků.

Ve volném čase bojuje proti antikoncepci, neboť má strach z úbytku revolucionářů.

 

 

 

Leonid Iljič Štětináč

 

Narozen 26.2.1922 v Paříži v rodině ruských emigrantů.

1929 – zahájil školní docházku.

1941 – založením dislokované jednotky v Paříži vstoupil do Rudé armády.

1942 – ustoupil k Lille.

1943 – ustoupil k Londýnu.

1945 – preventivně ustoupil k New Yorku.

1946 – nepozorován slavně vstoupil do Paříže.

1947 – odstěhoval se do Prahy, kde měly být podle tvrzení jiných sovětských vojáků k dispozici hodinky zdarma.

1948 – nevstoupil do KSČ a proto byl zatčen.

1951 – jako syn ruských emigrantů vstoupil do KSČ a proto byl zatčen.

1958 – odhaluje kult Stalinovy osobnosti, následně však zjišťuje, že již tak učinil jakýsi Chruščov.

1960 – aby nebyl opět předstižen, odhaluje kult Chruščovovy osobnosti a je zatčen.

1961 – vyloučen z KSČ a odsouzen na 3 roky nepodmíněně.

1966 – pracovník Výzkumného ústavu pro bezpečnou depresi

1971 – emigruje do Polska

1972 – zjišťuje, že i v Polsku vládnou komunisté a emigruje do NDR

1973 – pod dojmem, že komunisté jsou všude, se vrací do ČSSR

1975 – pod krycím jménem Lenin se pokouší o emigraci do Finska, avšak je zatčen a odsouzen za pokus o novou revoluci

1979 – po propuštění z vězení poskytuje rozhovor agentuře Reuters, přičemž pronáší okřídlenou větu „Houstone, máme problém!“

1984 – přežívá pokus o atentát zosnovaný zřejmě CIA jako odveta za prozrazení agenta Houstona.

1985 – přežívá atentát zosnovaný zřejmě KGB, která chtěla dokázat, že je lepší než CIA.

1986 – přežívá atentát zosnovaný zřejmě Mossadem, který se nechtěl dát zahanbit konkurencí.

1988 – odmítá nabídku společnost Bin Ladin Ltd. na poskytnutí leteckého krytí jeho bydliště.

1990 – pokouší se prosadit v politice, ale ve všech stranách již je dostatek zájemců o kariéru.

1992 – pokouší se odejít do penze, ale na všech sociálních správách je již dostatek zájemců o vyplácení důchodu.

1994 – stává se lídrem Strany temné minulosti. Strana zaniká po 6 měsících poté, kdy počet členů poklesl pod nulu.

1997 – začíná vydávat bulvární týdeník „Katastrofa“, který je však mylně považován za bulletin zpravodajství TV Nova a jako takový posléze převzat Vladimír Železným výměnou za akcie ČNTS, a.s.

1999 – pokouší se založit OKS, ale je upozorněn ostatními spoluzakladateli, aby ještě dva roky počkal.

2001 – spoluzakládá OKS a stává se jejím předsedou.

L.I.Štětináč je ženatý, má 3 děti, 2 psy, 4 kočky a 1 vlka.

 

Zpět na OKS

© Trolleybus, 2000-2004