V týlu nepřítele

Stierlitz měl přátele i mezi nepřáteli...

Stierlitz se probudil ve vězeňské cele.
Nevěděl, jak se sem dostal, jaké je datum ani v které zemi vlastně je.
Po dlouhém rozmýšlení se nakonec rozhodl, že pokud vejde gestapák, řekne: "Heil Hitler, jsem SS standartenführer von Stierlitz."
A pokud vejde sovětský voják, řekne: "Čest práci, jsem plukovník Isajev."
Náhle se otevřely dveře, vešel milicionář a pravil: "Vy jste se včera pěkně ožral, soudruhu Tichonove."

Stierlitz šel s ruskou radistkou po Friedrichstrasse.
Náhle se ozvala střelba ze samopalu a radistka spadla zalitá krví na zem.
Stierlitz zpozorněl.

Müller jel vlakem rychlostí 150 km/h.
Vedle vlaku běžel Stierlitz a tvářil se, že se jenom prochází.

Stierlitz se zastavil u gestapáka Rolfa a požádal ho o jednu roli tapet.
Rolf dlouho váhal, ale nakonec Stierlitzovi jednu roli dal.
Stierlitz pak převedl hovor na ruskou radistku a dlouho o ní s Rolfem diskutoval.
Stierlitz byl spokojen, jak rafinovaně celou záležitost vyřešil. Když se teď někdo Rolfa zeptá, proč za ním Stierlitz přišel, Rolf odpoví: "Promluvit si o ruské radistce."
A o tapetách bude mlčet.

Stierlitz se na rohu chodby říšského kancléřství nečekaně srazil s Bormannem.
"Heil Hitler," zvolal Stierlitz.
"Vy jste se dočista zbláznil, Isajeve," pravil temně Bormann.

Na dveře Müllerova bytu uprostřed noci kdosi zaklepal.
Když Müller otevřel, uviděl na prahu muže v černém plášti, černém baretu a černým šátkem přes obličej.
"Prodávám slovanské zboží," pronesl neznámý šeptem.
"Stierlitz bydlí o patro výš," pronesl Müller otráveně.

Rok 1942. U břehu fašistického Německa kotví tanker. Ke břehu doplave rozvědčík Stierlitz, celý od nafty.
"Zatracení fašouni, člověk si u nich nesmí ani zapálit!"

Müller přemlouval Stierlitze, aby pro něj pracoval.
"Já už pracuji pro Bormanna," odmítal Stierlitz.
"To nevadí, můžete pracovat i pro mě," přemlouval Müller.
"A co pracovní knížka?"
"Nevadí, pořídíte si druhou."
"Pochopil jsem váš plán," bránil se Stierlitz. "Já si pořídím dvě pracovní knížky a vy pošlete gestapo, aby mě za to zavřelo."
"S vámi se špatně spolupracuje," povzdechl si Müller, "příliš mi čtete myšlenky."

Stierlitz šel s Müllerem po ulici.
"Půjdeme tudy," ukázal Müller do boční uličky.
"Tudy ne," oponoval Stierlitz, "tam dostaneme do držky."
"To jsou jen vaše předsudky," uzemnil ho Müller.
Když vyšli z uličky, byli totálně zmasírovaní až do krve.
"Stierlitzi," zasténal Müller, "vy jste jasnovidec."
"To nejsem, jen jsem tudy šel už včera."

"Pojedeme po holkách," navrhl jednoho odpoledne Müller Stierlitzovi.
"V žádném případě," odmítl Stierlitz.
"Včera jsem obul nové pneumatiky a dneska bych je měl čistit?"


                                   

Na začátek stránky!
© 2002-2004 Trolleybus & Bahnhof     design: © 2004 SLiMart