V týlu nepřítele

Stierlitz měl přátele i mezi nepřáteli...


Stierlitzovi se každou noc zdál strašný sen, ve kterém přicházel Müller a je*al Stierlitze celou noc.
A jen Müller věděl, že to není sen.

"Stierlitzi, proč vy jen tolik pijete? Kdybyste ta nepil, udělali bychom z vás Gruppenführera," pravil Bormann.
"Co bych z toho měl, Herr Reichsleiter? Víte, já, když se napiju, se cítím být říšským maršálem," odpověděl Stierlitz.

Na stole bylo nalito pro pět lidí a nachystáno něco k zakousnutí pro tři.
Stierlitz dnes večeřel sám.

Při jednom z nepřátelských náletů zašel Stierlitz na ústřednu vládního spojení a zavolal Bormannovi.
"Bormann, slyším!" ozvalo se z reproduktoru.
"To jsem já! Dej mi volačku do Moskvy!" drze štěkl do sluchátka Stierlitz.
"Zeptejte se Müllera! Tady nejsou informace!" rozčílil se Bormann.
"Dobrá, jak chcete," uraženě zamumlal Stierlitz, "za tohle budete mít hovno, a ne mír na západní frontě!"

Večer přinesl poslíček Bormannovi balík.
Bormann byl velmi pobaven nápisem "Dobrou s kobrou", dokud balík neotevřel.

Müller šel po ulici a potkal bandu ožralých esesmanů.
"Ožralové," pomyslel si Müller.
"Sám jsi ožrala," osopil se na něj Stierlitz a odhodil převlek ožralých esesmanů.

Kdosi bouchá na dveře Stierlitzova domu.
"Kdo je tam," optal se Stierlitz.
"Tady Gestapo! Chceme si popovídat!"
Stierlitz pokračuje: "A kolik vás je?"
"Jsme dva," ozvalo se zpoza dveří.
"Tak si popovídejte," reagoval Stierlitz.


                                   

Na začátek stránky!
© 2002-2004 Trolleybus & Bahnhof     design: © 2004 SLiMart