Thomas van Trolleybus
UNIVERZITA BLBŮ
Kapitola IX
Toho rána se Kryštof probudil se silnou bolestí hlavy, což byla situace na pováženou, vzhledem k předchozímu večeru strávenému v úplné střízlivosti a nečinnosti nepočítaje v to asi pětihodinovou partii karet.
"Zřejmě se projevuje ta víkendová akce," uvažoval sám pro sebe, než se pokusil řádně nadechnout a objevil naprostou neprůchodnost vlastního nosu.
"Tak já taky, nebo co?" došlo mu při vzpomínce na řídnoucí řady studentů na kolejích decimovaných chřipkovou epidemií. "Přece si nelehnu teď, když jsou všichni pryč a já mám konečně prázdný pokoj. Přechodit, přechodit a přechodit!" rozhodl se pevně a poznovu usnul.
Odpolední probuzení bylo ještě horší než ranní. Bacily dávaly jasně najevo svou touhu po vítězství nad člověkem a Kryštofově náladě nepřidal ani Kocour, který se přišel rozloučit, neboť odjížděl domů vyležet stejné onemocnění. Kryštof si vzal dva acylpyriny a poznovu ulehl.
Když o půl šesté konečně s definitivní platností vstal, převlékl se a vyšel na chodbu, zjistil, že ač týden ještě nedosáhl ani své poloviny, kolej zeje prázdnotou.
Pouze nezmar Mikeš se točil okolo vařiče chystaje si večeři a Kryštofovu přítomnost komentoval slovy: "Konečně, už jsem myslel, že je tady morová karanténa. Představ si, dneska nám zrušili semináře do konce týdne."
"Kdyby byly, stejně se na ně vyseru," odsekl Kryštof znechucen pohledem na šprta ročníku a vešel do sprch. Chladná voda mu sice lehce pozvedla náladu, ale i tak se do OHC spíše vlekl než šel.
Klub zíval prázdnotou a barman Arnošt byl nečekanou návštěvou evidentně potěšen: "Tak aspoň někdo zdráv. Už jsem myslel, že to tady zavřu a půjdu si lehnout."
"Koleje jsou úplně prázdný, všichni leží doma, " vysvětloval Kryštof a jal se léčit své tělo vodkou.
Po desáté hodině večerní odešli poslední návštěvníci a Kryštof s Arnoštem osaměli. Dívali se společně do jedenácti hodin na MTV, až barmanovi došla trpělivost a rozhodl se podnik zavřít.
Kryštof se pomalu vracel na kolej a když spatřil temná okna budovy, byl přesvědčen, že přesně tak by areál vypadal při nečekaném jaderném útoku.
"Aspoň by celá tahle škola šla k čertu," pomyslel si.
Druhého dne dopoledne navštívil kolejní ordinaci, kde mu byl přidělen týdenní pobyt na lůžku.