Thomas van Trolleybus
UNIVERZITA BLBŮ
Kapitola XVI
Z Čestmírova deníku:
Pondělí: Vstal jsem o dvacet minut později. Dopoledne silně nezáživná přednáška z algebry. Odpoledne zajímavější cvičení z geometrie. Večer: sauna a bazén. Vzhledem k dnešnímu rannímu zaspání jdu raději spát o hodinu dříve, tj. ve 21 hodin.
Z Kryštofova deníku:
Úterý: Včera dopoledne, když jsem tradičně nešel na přednášku, ukázal mi Martin tajně skrytý Čestmírův deník. Zpočátku jsem měl podivný pocit z porušování cizího soukromí, ale již po přečtení několika stránek bylo jasné, že o intimnostech nemůže být ani řeči. Ve svém efektu jde o deník značně nudný, zachycující pouze průběh hlavních denních událostí a vzhledem k Čestmírově neoficiálnímu celibátu bez jakýchkoliv pikantností. Proto si opisuji Čestmírovy záznamy ze včerejška a přidávám vlastní pohled na minulý den.
Pondělí: Dopoledne vypouštím přednášku. V poledne se mi nechce jít do bufetu a zamířím do menzy, je to blíž. Při obědě pokládá Ronny plastikovou, ale velmi zdařile napodobenou mouchu na okraj Johanova talíře do omáčky. Ten si mouchy všímá až po zaječení holky sedící naproti, ale zato se ihned poté pozvrací.
Odpoledne naprosto debilní cvičení z geometrie. Zjišťuji, že Tonyho kresba na lavici: "Kdo se nudí, ať dokreslí vagónek! " vzbudila značný ohlas a po třech týdnech se napříč celou deskou valí vlak o 42 vozech. Rozhodně nejlepších je několik cisteren s pivem a osobní vůz šesté třídy - že by někdo jezdil stejným rychlíkem jako já?
Večer marná snaha nalákat Čestmíra do hospody. Návrat po brutální pařbě ve čtvrt na tři v noci. Ve výtahu do našeho patra zjišťujeme že jsme kdesi zapomněli Johana, který předtím hojně zapíjel šok z mouchy v omáčce.
Na pokoji rozsvěcuje Kocour stolní lampu Čestmírovi zblízka do obličeje a vyptává se, zda jeho příbuzní nejsou židovské národnosti. Lahváč kope do dveří za kterými bydlí Hans Švestka a huláká na celou chodbu: "Vylez, Peckoun! Sčítání ovoce!" Je za to seřván hlukem probuzenou vrátnou, která po zklidnění situace odchází zpět po schodech k vrátnici. Vzápětí se z druhého schodiště vynořuje Mlejn a šeptem nám vysvětluje, že zatímco byla vrátná u nás, nablil jí skrze kulatý otvor ve skle do vrátnice. Řveme smíchy na celou budovu, ale vrátná se už neobjevuje. Asi si čistí sklo.