Thomas van Trolleybus
UNIVERZITA BLBŮ
Kapitola XVII
"Jak se těšíš na praxi?" zeptal se Kryštofa před dopolední přednáškou Martin.
"Blbneš?? Dobře víš, co si o tom všem myslím. Já nikdy učit nepůjdu, to radši s kloboukem na ulici."
"A proč teda studuješ učitelství?"
"Tak se podívej do novin na inzeráty na práci! V každém druhém máš jako požadavek vysokoškolský vzdělání. Jenže tak v jednom z deseti je taky napsaný, jaká vysoká škola to asi tak má být. A potom je taky úplně jedno, jakou vystuduješ."
Náhle se otevřely dveře učebny a vstoupila docentka Šlapanická. Třída na ni hleděla jako na neblahé zjevení.
"Dohodla jsem se s panem docentem, že si prohodíme přednášky, já se potřebuji ve dvanáct hodin vzdálit."
Než stará dáma prošla úsek mezi dveřmi umístěnými v zadní části posluchárny a pultíkem u tabule, byla učebna téměř prázdná. Přednášky paní docentky byly totiž již od starších ročníků vyhlášeny jako posezení pro obzvláště otrlé. I Kryštofův ročník se o této životní pravdě záhy přesvědčil, když přišel čas prvního semináře. Docentka hovořila při výkladu tiše a flegmaticky, takže pouze první a část druhé řady posluchačů měly, za předpokladu znalosti odezírání ze rtů, možnost pochopit, o čem přednáška je.
Jednou dokonce došlo k situaci, která přivedla všechny na přednášce přítomné k mylné domněnce o tragické události. Marek později celý případ popisoval slovy: "Mluvila a mluvila, když najednou ten hlas začal zeslabovat jako když ve walkmanu docházejí baterky a nakonec bylo ticho. My jsme se všichni báli zvednout hlavu, protože jsme čekali, že je tam vpředu za stolem tuhá. Naštěstí se najednou ozvalo: Ááááh, nádech, a hlas zase začal zesilovat a přednes pokračoval dál."
Na nečekaně pozměněné přednášce tak zůstali pouze Tony a Kryštof, neboť u docentky psali své diplomové práce, avšak ze zásady si z docentčiných výkladů nepořizovali zápisy, Dejna, jejíž rukopis připomínal stoletého lékaře v deliriu, a Magda, od níž si pak zápisky opisovali všichni ostatní posluchači.
Efekt z této situace plynoucí byl jednoznačný - pokud by Magda do sešitu zapsala, že Adolf Hitler byl druhým prezidentem Spojených států, odvyprávěla by tuto skutečnost celá studijní skupina na zkoušce.
Tony a Kryštof v průběhu přednášek plánovali večerní pařby a psali společná literární dílka.
"Pamatuji si jedno," komentoval o několik let později Kryštof: "Jak mě při zmínce docentky o jižní Africe napadla perfektní novinová zpráva o firmě, která se rozhodla vyvážet samoopalovací krémy do Etiopie."